Stárneme příliš rychle, moudříme však pozdě

Podnební pásy, jejich území a vliv na pěstování rostlin

  Pásy tropické, subtropické, mírné a polární pravděpodně zná každý už ze školy. Jejich hranice jsou přibližné a jsou ovlivněny mnoha faktory (reliéf terénu, nadmořská výška, cirkulace atmosféry, apod.). Každý asi také ví, že i v našem mírném pásu je mnoho odlišných území s rozdílnými podmínkami na pěstování a že co roste třeba na jihu Moravy asi neporoste v Krkonoších... Podobně je tomu i v teplých krajích a proto je dobré vždy něco vědět o každé rostlince, kterou chceme pěstovat. Kdybychom však chtěli každé z nich dát to nejlepší a přiblížit podmínky pěstování jejich domovu, asi bychom museli mít několik skleníků s automatizací kontroly teplot a vlhkosti, což je nereálné. Proto je většinou snaha jen o dodržení těch základních podmínek s tím, že se většina rostlin dokáže částečně přizpůsobit, nebo případně částečně živoří. Přesto je třeba alespoň rozlišovat některá specifika oblastí původu těchto rostlin a ta při pěstování dodržovat. Já osobně rozlišuji 3 základní klimatické oblasti v tropech a 3 v subtropech:

 

Tropický klimatický pás

Je vymezen obratníky Raka a Kozoroha a Slunce zde svítí za rok 1600-2000 hodin o délce 12 hodin denně. Je tu po celý rok teplý a vlhký vzduch, průměrná roční teplota je 25-28°C, minimum velmi zřídka klesá pod 18°C, maximum ojediněle stoupá nad 35°C. Výkyvy jsou jen mezi teplotami dne a noci.

T1. Tropické deštné pralesy - rovníkové klima

  Nedochází zde ke střídání ročních období. Srážky jsou zde mezi 1500 – 3000 mm ročně (ojediněle i 10000). Padají během celého roku, nejčastěji v období rovnodennosti. Je zde trvale nízký tlak, stoupající vlhký horký vzduch, po jeho ochlazení ve výšce dochází ke kondenzaci a vzniku kupovité oblačnosti s četným množstvím bouřek a silných lijáků, hlavně odpoledne. Průměrná relativní vlhkost je mezi 80-90 procenty. Na 1ha až 100 druhů rostlin, les o několika patrech do výšky až 50m do 1500 m n.m. Hustý porost zabraňuje rychlému odpařování vody, teplota a vlhkost má velmi příznivý vliv na bujný růst rostlin. Nejvyšší rostliny pohlcují většinu slunečního světla, jehož množství postupně menším rostlinám ubývá. Nižší rostliny tak rostou trvale ve stínu až šeru.

  Rostliny z těchto oblastí je třeba rozdělit podle velikosti a místa růstu. Nízké rostliny ze spodní části pralesa nemají nároky na sluneční svit a teploty bytů jim vyhovují. Lze je tedy s dobrým výsledkem pěstovat doma. Jediným problémem jsou nároky na vzdušnou vlhkost, ale velké množství pokojových květin, původem z této oblasti, je důkazem velké přizpůsobivosti. U vyšších rostlin je však pěstování náročnější, většina těch užitkových na nízkou vlhkost reaguje negativně. Vysoké rostliny horního patra pralesa naopak sušší prostředí dokáží snést, ale trpí nedostatkem světla. Navíc mají velké nároky na prostor.

T2. Pobřežní pásma a okrajové částí tropů

  Se vzdáleností od rovníku a na vykácených plochách po pralesích se objevuje a postupně prodlužuje období sucha, což má zásadní význam při pěstování užitkových rostlin. Následkem nestejného oteplování souše a vody (pevniny se oteplují více než moře a v zimě naopak ochlazují) vznikají tlakové rozdíly. Ty způsobují větrné sezónní proudy – monzuny (jinou formou jsou celoročně vanoucí pasáty proudící ze subtropů, kde je vyšší tlak). Většinou jsou to suché horké větry. Nejteplejší dny přicházejí často na konci období sucha. Na návětrných stranách ostrovů a pevniny jsou pasáty příčinou vytrvalých a vydatných dešťů.

  Mnoho užitkových rostlin, pěstovaných v této oblasti, pochází původně z pralesů. Jejich pěstováním na volné ploše bez konkurence jiných rostlin, šlechtěním, selekcí produktivních jedinců apod. došlo nejen ke zvýšení plodnosti, ale i připůsobení výkyvům počasí (deště, sucho, větší rozdíly teplot). Tyto rostliny nemají tak vysoké nároky ani na vlhkost vzduchu, o to jsou náročnější na světlo.

  Rostliny, původem z obou uvedených pásem, nejlépe prosperují jen ve sklenících. Jen tam je možné jim poskytnout maximální množství světla (především v zimě) a dobře regulovat teploty a vlhkost. Je ovšem třeba počítat s vysokými pořizovacími i provozními náklady.

T3. Tropická horská pásma

  Se stoupající nadmořskou výškou teploty klesají na 100m asi o 0,6°C, od výšky 1500 m n.m. jsou podobné subtropům, od výšky 3000m se vyskytují mrazíky.

  Rostliny z těchto oblastí jsou v posledních letech středem zájmu mnoha pěstitelů i zahradnických firem. Rostliny nemají tak velké nároky především na teplotu a dají se pěstovat společně se subtropickými, což je provozně méně nákladné. Mnoho druhů, pocházejících z And nebo Himalájí, je velice zajímavých a donedávna bylo pro nás neznámých. Z těchto oblastí se nám tu objevují stále odolnější druhy palem a banánovníků, jejichž náročnost na pěstování je mnohem nižší. Kvalitní plody však od nich už ale nelze očekávat a jde spíše o okrasnou exotiku.

 

Subtropický klimatický pás

  Projevují se možností krátkodobého poklesu teploty pod bod mrazu i na pobřežích a v nízkých výškách. Hranice s mírným pásmem se objevuje na rozhraní trvalé a nestálé sněhové pokrývky. Teplota nejteplejšího měsíce bývá vyšší než 20°C, nejchladnějšího vyšší než 0°C. Srážky jsou velmi rozdílné.

S1. Suchá území subtropů

  Nachází se téměř po celém světě a tvoří mnohdy jakousi hranici mezi subtropy a tropy. Na velkých plochách se vlivem počasí vytvořily pouště a polopouště se srážkami kolem 200 mm (mnohde i méně), souvislý pokryv rostlin je zde do 25 procent. Denní teploty jsou až 50°C, v noci i mráz, vlhkost bývá max. 10-20 procent.

  Rostlin z těchto oblastí, navíc užitkových, je na výběr mnohem méně a jde především o rostliny kaktusovité. Většinou vyžadují propustnou, sušší půdu a jsou-li v létě umístěny venku, pak nejlépe s ochranou před děštěm. V zimě jim vyhovuje spíše chladnější zimování v bezmrazé místnosti.

 

S2. Subtropické přímořské klima, vlhké subtropy

  Tyto typické oblasti subtropů charakterizuje teplé léto a období děšťů v některé další části roku Známe tak monzunové subtropy Číny (přes 1000 mm srážek), tzv. vlhké subtropy u Černého moře (2750 mm) či subtropická území se zimními dešti v jižním cípu Afriky, při pobřeží střední Kalifornie, střední Chile a v jižní a jihozápadní Austrálii. Nejblíže k nám je subtropické středomořské klima s mírnou deštivou zimou a suchým horkým létem. Teploty v zimě několikrát klesnou krátkodobě i několik stupňů pod bod mrazu (někdy i se sněhem).

  Rostliny z těchto oblastí vyžadují v době růstu dostatek vláhy, vyhovuje jim naše léto a v zimě snáší velmi dobře teploty těsně nad bodem mrazu. Při těchto teplotách snáší i nedostatek světla. Jsou-li pěstovány ve sklenících, náklady na vytápění i celkový provoz jsou snesitelné. Krátkodobý pokles mírně pod 0°C přežijí bez vážnějšího poškození. Výběr druhů, především citrusovitých rostlin, je poměrně dosti široký.

 

S3. Chladné subtropické oblasti

  Vyznačují se častějšími srážkami (mezi 1200-2700 mm ročně), rovnoměrně rozdělenými během roku. V létě je průměr 20°C, v zimě pokles max. na -10°C. Nalezneme je při hranicích s mírným pásem nebo ve vyšších polohách subtropů.

  Rostliny z těchto oblastí jsou pro nás nejodolnější a na pěstování nejméně náročné. Některé z nich se zimě přizpůsobují shozem listí nebo odumřením nadzemní části. Tyto rostliny jsou vhodné pro odzkoušení pěstování ve volné půdě s různými druhy zimní ochrany nebo mohou být umístěny v nevytápěných sklenících. Mnoho pěstitelů v tomto ohledu již dosáhlo velmi dobrých výsledků.

© 2013 Všechna práva vyhrazena. (TUR)

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode