Moje pěstování rostlin podle klimatických oblastí jejich původu

  O podnebních pásech a klimatických oblastech tropů a subtropů jsem psal již zde. Zmínil jsem se i o tom, že při mém pěstování není možné vytvářet extra zvláštní podmínky pro růst podle prostředí, z nichž původem pocházejí. Rostliny proto pěstuji v našich podmínkách podle možností, které mám, liší se jen způsob jejich umístění (případně ochrany) v průběhu roku.

Rostliny z oblastí T1 (Tropické deštné pralesy - rovníkové klima):

  Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o rostliny původem z nižších až středních pater pralesa či ne. Vyšší rostliny mají mj. větší nároky na světlo a většina užitkových rostlin tohoto typu začala být postupně pěstována cíleně mimo prales. Je tedy přijatelnější je začlenit pod oblast T2. Nižší rostliny z oblastí T1 nemají velké nároky na světlo, některé ani na vlhkost vzduchu, potřebují především teplo.

  Tyto rostliny (kávovník, ananasovník, monstera) pěstuji v bytě a ani je na léto nevynáším ven. Letní teploty, které by jim vyhovovaly, jsou pouze od konce června do začátku září. Vezmeme-li v úvahu, že rostliny potřebují 3-4 týdny na postupnou aklimatizaci v novém prostředí a že v tomto období občas příjdou i chladné či hodně deštivé dny, není v tomto případě letnění ideální volbou. Také následné přemístění do tmavé místnosti v době, kdy je venku chladno a my ještě netopíme, dá rostlinám hodně zabrat. Rostliny mám umístěné co nejblíže u okna, pravidelně je přesazuji a v době růstu zalévám a přihnojuji. Nejlépe se jim daří v letních slunečních dnech a v zimě, kdy se celý den topí. Nejméně pak na jaře a na podzim při chladných dnech, kdy se z úsporných důvodů byt nevytápí.

Rostliny z oblastí T2 (Pobřežní pásma a okrajové částí tropů)

 Sem bych zařadil většinu nám známých tropických druhů užitkových rostlin, původně dorůstajících do značné výšky. Postupně byly u řady z nich vyšlechtěny nižší exempláře (mangovník, banánovník, papája) za účelem snažšího obhospodařování. V našich podmínkách, navíc při pěstování v nádobách, tyto rostliny dosahují mnohem menších rozměrů, přesto ale zaberou doma dost místa. Ve volné půdě vytápěných skleníků mohou dorůst i do několikametrových výšek. Základem pěstebních úspěchů je dostatek světla a tepla a nejhorším obdobím je u mě zima. Některé druhy lépe snášejí toto období v jakémsi zimním klidu při teplotách 15-18°C, kdy pozastaví růst a přežívají tak nedostatek světla. Jiné na tento způsob reagují negativně a je třeba je nechat při pokojové teplotě co nejblíže u okna. Většina rostlin v této době shazuje část svých listů, je choulostivá na přemokření a průvan. Mnohdy dost pomůže chřadnoucí rostlinu v tomto období přesadit do nového substrátu.

  Mladé rostlinky mám doma u okna po celý rok. Starší a silnější rostliny z této oblasti naopak letnění milují a pomáhá jim to nabrat sílu na další zimu. Pokud jsou již přivyklé na venkovní počasí, snáší dobře i několikadenní ochlazení, déletrvající deště i přímý sluneční žár. Ven tyto rostliny dávám, když noční teploty stoupnou na 10°C a uklízím je domů na přelomu září/říjen. Tyto, již poměrně otužilé rostliny, snáší bez problémů i případné poklesy nočních teplot k 5°C, pokud se přes den mohou opět ohřát na slunci. Výsledky tohoto pěstování však nejsou nijak úchvatné a květů či plodů se u těchto rostlin dočkám jen ojediněle.

Rostliny z oblastí T3 (Tropická horská pásma)

  Vysokohorská pásma tropů jsou stále více v hledáčku pěstitelů, neboť rostliny z těchto míst (rajčenka, opuncie, muďoul) jsou přivyklé daleko větším výkyvům počasí a nižším teplotám (někdy i se sněhovou pokrývkou) především v zimě. V těchto oblastech rostou i typicky exotické rostliny, jako jsou palmy či banánovníky (bohužel jde však o nejedlé druhy). Rostliny z těchto oblastí se postupně rozšířily či rozšiřují do mnoha částí subtropů, kde se jim daří. Proto je pěstuji stejně jako rostliny z oblastí S2.

Rostliny z oblastí S1 (Suchá území subtropů)

 V těchto oblastech se vyskytují teploty od 50°C až po slabé mrazíky. Rostliny původem odsud (rohovník, opuncie, datlovník) tyto teploty dovedou snášet, navíc jsou zvyklé na nedostatek vláhy a mají raději suchou zeminu než přemokřenou. Jinak je pěstuji podobně, jako ty zařazené pod S2 s několika odchylkami. Především je vysazuji do písčité a dobře drenážované půdy, v létě je třeba tyto rostliny chránit před dlouhodobými dešti. Přes zimu je podle potřeby (a podle toho, jak posléze prosperují) umisťuji do chladné nebo do teplé místnosti. Nemožnost zajištění teplotních výkyvů během dne a noci či dostatku slunečního světla je bohužel příčinou toho, že se zpravidla nedočkáme květů.

Rostliny z oblastí S2 (Subtropické přímořské klima, vlhké subtropy)

  Pro mě v současnosti nejzajímavější a nejvíce druhově zastoupená oblast. Nároky na pěstování těchto rostlin jsou nejmenší a v našich podmínkách nejvíce přijatelné. Letnění probíhá již od jara (po pominutí rizika mrazů) a končí co nejpozději to jde. V říjnu, kdy se objevují první přízemní mrazíky, rostliny umisťuji na dvoře co nejblíže ke zdi domu a co nejvíce k sobě. V případě poklesů teplot mírně pod nulu (-3°C) či sněhové přeháňky tyto létem zesílené rostliny obalým netkanou textilií, nic víc. V tuto dobu uklízím pouze malé a choulostivější exempláře. Pokud vyjde počasí, rostliny stěhuji na zimoviště až počátkem prosince, kdy jsou již v zimním klidu (opadavé druhy jsou bez listí). V místnosti doma, kde zimuji jen část těchto rostlin, nechávám během zimy otevřené ventilační okno (až do -8°C venku), aby byla zajištěna co nejnižší teplota. Tím jsou nároky rostlin na množství světla (ale i všeho ostatního) minimální a první 2 měsíce bývají zcela bez starosti. Po té je dost problém v takto vytvořeném "pralese rostlin" uhlídat zálivku, čímž někdy dojde i k podsušení (nebo naopak přelití). Od konce února do půlky března proto rostliny postupně začínám kontrolovat a přesazovat podle potřeby a možností. Pokud přijde v březnu velké oteplení, nastává u mě další problém se silným rašením listů i květů, po němž po dalším ochlazení nastane velký opad (vlivem nedostatku světla). Při oteplení v dubnu začínám postupně od největších a odolnějších exemplářů s otužováním a přemisťováním ven na chráněné místo. A tak je to rok co rok :-(. Rostliny zimované na zimovišti jsou po celou zimu téměř bez starostí. Je třeba pouze občas kontrolovat plísně (větrat) a vlhkost půdy v nádobách.

Rostliny z oblastí S3 (Chladné subtropické oblasti)

  Mladé a mateční rostlinky s tímto původem (fíkovník, trifoliáta, kiwi) pěstuji stejně jako v S2. Starší a duplicitní rostliny používám na pokusy s jejich pěstováním venku ve volné půdě. Některé z těchto rostlin dokáží přežít naší zimu bez ochrany (jen je třeba najít vhodné stanoviště), jiné za pomoci různých způsobů zazimování. I když lze nalézt mnoho návodů a rad, jak na to - nikdy na ně nespoléhejte! Každý má u sebe doma jinak odlišné podmínky a také je každá rostlina jinak snáší. Vždy tedy záleží na každém pěstiteli, co má odzkoušeno a jaké má k dispozici rostliny. Případné výsledky mých pokusů najdete v sekci s jednotlivými druhy. Pokud máte nějaké zajímavé výsledky vy, dejte o nich vědět...