Stárneme příliš rychle, moudříme však pozdě

Solanum quitoense

  Narančila je opravdu exotická rostlina, jak svým vzhledem, tak i svými plody. U nás je pěstována řada odrůd, které se liší ochlupením, případně i otrněním svých listů. Je možné, že jsou zde i kříženci s jinými druhy Solanum, pěstované běžně po celém světě kvůli lepším vlastnostem. Množení je poměřně snadné semeny i řízky (semenáče, jako obvykle, rostou bujněji a méně kvetou). Květy se objevují již půl roku od množení, ale plody se tvoří až rotlina dostatečně vyroste. Plody vytvořené u mě však přes léto nedozrávají bez ohledu na dobu kvetení. Dozrávají pouze ty největší a to uprostřed zimy. Ostatní plody buď zežloutnou a opadají, nebo seschnou a drží na rostlině, stejně jako listy. Zimováno v chladu při teplotě kolem 12°C tak, že roslinu postupně seříznu a ona zjara obrazí. Celkově je to poměrně nenáročná a krásná rostlina.

  Zimování 2013/14 jsem zkoušel při vyšší teplotě (15-17°C) přímo na okně. Opad listů a zrání plodů proběhlo sice stejně, ale rostlina hned v dubnu opět kvetla. První plody se tak objevily již v létě a do další zimy byla úroda mnohem vyšší. Další zimu mi na rostlině přečkalo i několik plodů. Chuť těchto poměrně malých plodů mi připomíná kiwi.

© 2013 Všechna práva vyhrazena. (TUR)

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode