Stárneme příliš rychle, moudříme však pozdě

Cayenne pepper

  Svou první chilli papričku (a právě tuto odrůdu) jsem dostal od jednoho profesora tehdejší VŠZ už v 80-tých letech minulého století. Údajně je dovezl ze studijního pobytu v Africe, kde roste na každé louce u vesnic, podobně jako u nás šípky (keře prý byly i tak veliké a podobně obalené plody a květy). Místní hladové děti je prý pojídali po hrstech. No nevím :-((( - ale guláš s nimi je vynikající!

  Tyto papričky pěstuji vlastně po celou dobu až dodnes, občas jako víceleté s přezimováním. Některé jsem měl přes léto i ve volné půdě, v pařníku či fóliovníku. Pokud jsem některý rok jejich výsadbu vynechal, semena vyklíčila i tři roky stará, i když ne všechna. Chilli nevyhovuje dlouhodobé ochlazení pod 10°C, na podzim je tedy dobré rostlinu uklidit včas domů. Zpravidla do 3 týdnů pak dozraje většina zelených plodů a je možné rostlinu buď zlikvidovat nebo hluboce seříznost. Při nedostatku světla by se stejně zbytečně vysilovala a shazovala listy. Za několik týdnu papričky začnou opět pomalu obrážet. Na konci února se již začínají objevovat první poupata, z nichž ale většina po odkvětu (opět nedostatkem světla) opadává. V únoru je také dobré začít s výsevem nových sazenic. Opravdu vděčná rostlinka :-).

© 2013 Všechna práva vyhrazena. (TUR)

Vytvořte si web zdarma!Webnode