Čajovníky jsou pro mě dalším poměrně problémovým druhem, který mě tak trochu "zlobí". Jsou nevyzpytatelné svým střídáním růstových period a stagnací během celého roku. Jelikož má rád kyselejší půdy, osvědčilo se mi větší množství rašeliny v květináči, což ale znamená větší riziko přesušení či naopak přemokření kořenů. To se projevuje buď rychlým opadem nebo postupným černáním listů a zastavením růstu.
Tato rostlina je nařízkovaná v roce 2011 ze semenáčku od pěstitele Ondry, původem z Ukrajiny. Mělo by tedy jít o poměrně odolný klon, který zatím zimuji společně s citrusy. Na rozdíl od předchozích dvou rostlin z jiného zdroje zimu přežívá s mnohem menšími následky, ale jeho letní přírustky jsou menší. O něco více rostlina narostla až v roce 2014, kdy se objevily i první květy. Zimu na novém zimovišti (až -4°C) přečkávála v pohodě bez opadu listů, po přesunutí do volné půdy skleníku v roce 2016 už tomu tak není. Rostlina několikrát ročně shazuje listy a velmi málo narůstá...