07 - Banánovník
Banánovníky patří bezesporu společně s palmami mezi nejexotičtější rostliny teplých krajů a většina pěstitelů je proto chce mít ve své sbírce. Rod Musa, do kterého jsou zařazeny, je velice členitý a i když lze nalézt o něm mnoho informací, jsou většinou neúplné a rozporuplné. V určování druhů a především odrůd mají problémy i odborníci, kteří se mnohdy neobejdou bez laboratorního výzkumu. Navíc proběhly v posledních letech ve vlastní taxonomii tohoto rodu poměrně velké změny. Kdysi jsem věnoval studiu této problematiky nemálo času (dokonce jsem si pořídil i nějakou zahraniční literaturu), a tak možná někdy přidám nějaký ten příspěvek ze základními informacemi...
Pro pěstitele jsou samozřejmě nejlákavější odrůdy s jedlými plody druhu Musa acuminata, případně jejich hybridy např. s M. balbisiana. Ty původní však dosahují výšky 6 a více metrů a nedosahují velkých výnosů. Vyselekované a vyšlechtěné (dnes už i s pomocí laboratorní genetiky) odrůdy pěstované plantážně dosahují stále vyšší úrody a jejich výška se pohybuje mezi 3 až 5 metry. V některých oblastech se však věnují pěstování ještě nižších odrůd i za cenu nižší sklizně. Pro domácí pěstování byly pak vyšlechtěny zcela zakrslé odrůdy, označované jako okrasné, jejichž plody jsou také jedlé. Právě tyto odrůdy jsou dnes již často k dostání v obchodech za celkem příznivé ceny.
Dalšími pěstovanými banánovníky jsou pak druhy čistě okrasné (ceněny jsou jejich květy) a druhy s vyšší odolností vůči chladu, které u nás lépe prosperují. Tyto druhy jsou zpravidla nejedlé, i když existují zmínky o křížencích s druhy jedlými. Nikde jsem však doposud nezaznamenal v ČR potvrzenou sklizeň a tedy ani chuť plodů z těchto rostlin...
Úspěšné pěstování tropických banánovníků je možné pouze tehdy, můžete-li jim poskytnout dostatek světla a tepla (živiny a vláhu dodat problém není). V tomto případě rostou doslova jako z vody a mnohdy i zaplodí. V opačném případě, především v zimě, tyto rostliny živoří a my je jen udržujeme při životě.