Cyphomandra betacea - semenáč

  Tento semenáček mi došel poštou zjara 2007 a po přesazení velmi rychle rostl. Do konce roku jej bylo nutno ještě 2x přesadit, jelikož dosáhl výšky 1,5 metru. Na jaře 2008 byla rostlina přemístěna ven a postupně si přivykala na sluneční svit. I tak většina původních listů postupně opadala a nahradil je nový obrost. Nové listy byly dostatkem světla mnohem tužší, tmavě zelené, menší a hustěji u sebe. Po přesazení do 20l nádoby do podzimu narostla do výšky 2,5 metru. V říjnu jsem jí vzhledem k prostoru bytu seřízl půl metru nad zemí a přenesl na verandu. Zprvu obrazila z několika míst a vypadalo to, že se začne větvit. Postupně však tyto výhonky zasychaly a zůstal opět jen jeden - hlavní. Ten měl zjara už opět přes metr a světlé, téměř 50cm velké listy.

  V červnu 2009 jsem se rozhodl na léto rostlinu vysadit do volné půdy na dvoře. První měsíc sice chřadla, ale zjevně hluboce kořenila. V červenci se konečně "rozjela" a do září dosáhla výšky 280cm a na vrcholku se objevily první zárodky poupat. Bylo však nutné rostlinu vykopat a zasadit na zimu do nádoby. I když byla venku ještě do konce října, poupata nestihly ani rozkvést. Na zimu však bylo opět nutné rostlinu seříznout s tím, že takto se plodů nedočkám. Pokusil jsem se z odřízlé části zasadit několik řízků, ale zcela bez úspěchu.

  V roce 2010 se celý "proces" opakoval, jen o něco urychleněji. Rajčenka tak vyrazila poupata na konci července a první květy rozkvetly o měsíc později. Před zazimováním měla tak několik plodů o velikosti 1,5 cm. Bohužel, všechno jsem musel opět nemilosrdně před odnesením domů uříznout, ale celá tato část šla na pokusy z řízkováním. V letech 2011-2012 už tato rostlina posloužila pouze k mým pokusům a nakonec umrzla, byť seříznutá a zabalená, při teplotě cca -10°C.

  I když je o pěstování rajčenky toho napsáno mnoho, některé podstatné informace se zde neobjevují. Především, semenáče se v drtivé většině nevětví, dokud nevykvetou, po té se rozvětvují za každým květenstvím. K tomu, aby vykvetly, potřebují dosáhnout dostatečné výšky více než 2 metry. Pro dosažení této výšky rostlina spotřebuje mnoho energie a každé další květenství se nachází ještě výš. Pokud nemáte dostatek prostoru pro její zimování bez nutnosti rostlinu seřezávat, je jedinou možností rajčenku seříznout už v létě (vhodnou dobu je však třeba si odzkoušet podle vlastních podmínek zimování - u mě je to polovina července). Takto rostlina začne obrůstat ještě před zazimováním a do jara doma doroste tak akorát ke stropu. Zjara pak záhy (po aklimatizaci) doroste do květenství a část plodů může stihnout do zimy i dozrát.

  Podle mých zkušeností je však nejelegantnějším způsobem pěstování rajčenky tento:
- výsev semen velmi brzy zjara (klidně v únoru)
- vysazení silných semenáčků počátkem června do volné půdy na chráněné místo (tím pořádně narostou)
- počátkem září přesazení do nádoby 25-30l a ponechání venku do prvních mrazíků (rostlina si lépe poradí s poškozenými kořeny)
- pokud je dost místa na zimovišti, rostlinu neseřezávat - pokud ne, seříznout kmen na cca polovinu
- zjara vynést ven a postupně přivykat na slunce, po té opět zasadit do volné půdy (nebo velké nádoby)
- do podzimu by se v dobrých podmínkách měly objevit první poupata (pokud ne, je třeba zopakovat poslední 3 kroky a počkat ještě rok)
- rostlinu i s poupaty seřízneme a nařízkujeme, semenáč ponechat pouze jako zdroj rostlinného materiálu
- řízkovaná rostlina (pokud se vše podaří) zpravidla vykvete už následující rok, ochotně se větví a nedorůstá do velké výšky. Květy se objevují už ve výšce půl metru a v průběhu celé růstové sezóny. Plody pak dozrávají od konce října podle podmínek po celou zimu.