Cyphomandra betacea - řízkovanec

  I když se lze mnohde dočíst, že rajčenku je snadné množit řízkováním, mé zkušenosti jsou jiné. Je třeba upřesnit, že kmínek rajčenky je u vrcholu zelený a nedřevnatý, pod touto (krátkou) částí postupně začíná dřevnatět a spodní část je zcela zdřevnatělá. Podle jednoho mého kolegy, který je doslova specialista na řízkování rostlin z těch nejtenčích zelených částí větviček, jsou vrcholky na množení nejlepší. Nevím, jak to dělá, ale mě vždy takové řízky během několika dní zavadnou a je po nich. Polodřevnaté a dřevnaté řízky naopak zprvu vykazují velkou vitalitu. Brzy vyraší a někdy i pěkně povyrostou, ale po několika týdnech (i měsících) zhnědnou či zčernají, po vyjmutí ze země nemají žádný kořínek a kmínek je zcela dutý. Pravděpodobně výhony pouze braly výživu z řízku a ten neměl už energii na tvorbu kořenů...

  Zkoušel jsem různé substráty, stimulátory či jiné další postupy. Asi nejúspěšnější bylo máčení polodřevnatých řízků ve sklenici s vodou. V tomto případě část řízků začně doslova "kvasit" a zahnívat (i při pravidelné výměně vody) a některým naopak začnou narůstat kořínky. Ani v tomto případě však není vyhráno. Pokud takovýto řízek zasadím příliš brzy do zeminy, slabé kořínky jsou velmi citlivé na sucho i plísně. Pokud necháte řízek ve vodě příliš dlouho, aby měl co nejvíce kořenů, zcela náhle zčerná kmínek (možná z nedostatku dalších živin). Celý problém nakonec řeším tak, že po nárustu prvních kořínků snížím hladinu vody na polovinu a do sklenice dosypu místo ní lehkou zeminu. Když kořínky prorostou substrátem ke stěně sklenice, přesadím opatrně rostlinu do květináče s hlubší podmiskou plnou vody. I tak je úspěšnost kolem 20%. Vliv na to má zcela jistě i skutečnost, že řízky byly k dipozici přes zimu.

  První rostlinu se mi podařilo takto nařízkovat na konci roku 2010 a do května rostlinka pěkně povyrostla. Ještě do zimy se objevily poupata, ale opadala. Následující rok již rostlina kvetla dříve, ale po přenesení na zimoviště plůdek postupně opadal. V roce 2012 tento řízkovanec zakvetl už v červnu a do zazimování měly (stále zelené) plody velikost slepičího vejce. Během Vánoc a přelomu roku však postupně všech 22 plodů dozrálo. Po té jsem rostlinu (cca 1,7 m) seřízl. od té doby již pravidelně kvete a plodí. Poslední zimu 2014-15 byla dána na nové zimoviště (až -4°C, temno), zde opadala a výhony napadla plíseň. Na jaře už znovu nevyrašila.