1 - Pytahaya
Se zavedením mého posledního číslování rostlin v roce 2007 jsem postupně pořadová čísla přiděloval rostlinám tak, jak byly postupně získávány. V té době byl mou nejstarší rostlinou Citrus pyriformis (Ponderosa), řízkovanec z roku 1991. V roce 2009 jsem ale dospěl k závěru, že bude přehlednější mít citrusy evidované pohromadě a přidělil jsem jim postupně čísla od 40 výše. Uvolněnou jedničku tak dostala v té době klíčící Pytahaya...
Pytahaya se v tropech pěstuje v několika základních druzích, z nichž nejznámější u nás bude asi Hylocereus undatus - červený plod s bílou dužninou. Méně prodávaným druhem je žlutoplodý Hylocereus megalantus (někdy uváděný jako Selenicereus m.) a u nás téměř neznámým druhem je pak Hylocereus costaricensis (synonymum Hylocereus polyrhizus) - červený plod s červenou dužninou. Tento druh jsem ochutnal v Thajsku a podle mě je ze všech nejchutnější.
Jedná se o kaktusovitou rostlinu (čeleď Cactaceaes), vzdáleně příbuznou se známými jedloplodými kaktusy rodu Cereus (mimochodem krásný vzrostlý Cereus obalený plody můžete spatřit ve sklenících na výstavišti v Olomouci - viz obrázek níže). Pěstování těchto rostlin není nijak těžké, nicméně dočkat se květů se asi podaří málokomu (zatím jsem to ani nikde nezaznamenal). Velmi početná semena dobře klíčí a i když jsou pozdější ztráty malých rostlinek vysoké, vždy jich několik nejvitálnějších zůstane. Pytahayu lze i velmi snadno řízkovat, čímž získáte více rostlinek na pokusy s pěstováním. Rostliny se totiž chovají v různém prostředí rozličně, někdy tvoří pěkné tlusté výhony, jinde naopak velmi tenké. V suchém prostředí bytů vyráží z výhonů množství tenkých a dlouhých vzdušných kořenů. V některých obdobích rostliny vůbec nerostou, jindy dokáží vytvořit za měsíc i půl metru dlouhé výhony. Při teplotách pod 12°C u mě dochází k hnilobě kořenů i spodních částí rostliny. Na webu ale zatím mnoho informací o zkušenostech s pěstováním nenajdete, je tedy třeba tuto rostlinu odzkoušet a případné nové poznatky předat dál.
Pěstované druhy: