Prosím Vás, máte i druhy co se nemusí zimovat? Na internetu jsem někde četl, že některé druhy citrusů by se nemuseli takto stěhovat na zimu nějaké místnosti.
Děkuji J.
Ještě jsem neslyšel o citrusu, který by vydržel naší zimu, to je sen každého citrusáře . U nás přežije jedině Poncirus trifoliáta a to ještě ne všude. Má uváděnu odolnost kolem -20°C a u mě se povedlo najít vhodné místo až na třetí pokus! Zrovna v těch dvou zemích mi to nepasuje, tam mají polotropy.
Samozřejmě je snaha něco odolného vypěstovat, proto vznikla bezpočet kříženců jedlých citrusů s trofoliátou. Tyto citranže, citrumela, citremony a pod. mají uváděnu odolnost až k -15°C a ještě jsem nezaznamenal, že by někomu volně plodily ve volné půdě. Pěstují se též pro okrasu (mají všechny opět nejedlé plody) a jako podnože. Volně snad v nevytápěném skleníku, nebo s nějakou zimní ochranou. Asi nejdál jsou v těchto pokusech pěstitelé v Německu. Odtud jsou i dovezeny poměrně vzácné odrůdy kříženců druhé generace, tzn. že došlo k novému vykřížení s jedlými druhy.
Tito kříženci mají uváděnu odolnost kolem -10°C, což je už dost málo, ale už mají být jedlé. Zatím se mezi pěstitely s nimi jen laboruje a pokud vím, jen jednomu 2 druhy zaplodily. Vzhledem k tomu, že plod zrál 12 měsíců, je vyloučené, že by jej nepoškodil mráz. Nejúspějněji v tomto směru vychází tzv. citranžquaty, kde kumkvát je sám o sobě poměrně odolný a jeho malé plody zrají cca 6 měsíců. Osobně mám takovéto rostliny dvě: USA 119 a Thomaswille, ale venku bych je na zimu nenechal.
Z nehybridních citrusů jsou pak nejodolnější japonské C. unshiu, snesou až -7°C. Jeden pěstitel od Břeslavi je zkouší pěstovat venku se zimním zakrytím bednou s polystyrenu a přitápěním žárovkou... Takové nějaké možnosti tu asi jsou.
Pavel TUR